Naše dcera s jejím manželem mají 2 děti, v současnosti 10 a 8 let. Před 9 lety jsme zakoupili rodinný dům a umožnili jim v tomto domě bydlení s tím, že nám budou kupní cenu 17-20 let splácet formou měsíčních splátek. Dům je tedy do splacení jeho kupní ceny náš, ale v katastru nemovitostí je uvedena výhrada vlastnického práva jako věcné právo ve smyslu § 2128 odst. 2 NOZ. Tuto povinnost zatím dcera s manželem plní.
Přílohou dotazu je znění kupní smlouvy s výhradou vlastnického práva. Před dvěma lety se zeť dostal do finančních problémů, které řešil úvěrem a tento nebyl následně schopen splácet. Následovala exekuce na plat. Vypomohl jsem mu tedy půjčkou 24.000 Kč, kterou mi dlouhodobě splácel. Současně jsem ho nabádal, ať se podobného jednání vyvaruje. Netušili jsme, že už v té době byl zadlužen i jinde a v současné době přišly pohledávky od dalších tří věřitelů:
Své dluhy zeť nejen dlouhodobě neřešil, ale vše před rodinou tajil. Tímto ovšem přivedl rodinu do problémů, mají obstavené účty a perspektivu dlouhodobých dluhů. Dcera se zetěm na naši radu navštívili notářku a zrušili svoje společné jmění manželů (Bohužel dluhy ze SJM si dále ponese i naše dcera). Současně pracujeme na podání žádosti o oddlužení (3-letý proces). Za největší nebezpečí ale považujeme možnost, že by se v budoucnu stal zeť spoluvlastníkem nemovitosti, kterou nám splácí, a opět by si někde půjčil a dostal se do exekuce. To už by mohla rodina naší dcery přijít o střechu nad hlavou. Tomu chceme předejít. Zvažujeme navrhnout úpravu smluvního vztahu tak, aby k této situaci nemohlo dojít. Jak bychom měli postupovat?
Zatím dochází k řádnému splácení měsíčních splátek. Poznámka: Mylně uvádíte "povinnost vrátit dosud uhrazené splátky" - viz bod XII.3.3 Smlouvy. Tato povinnost se vztahuje pouze na MSC - mimořádné splátky ceny, nad rámec běžných splátek.
U Strany kupující ale závažným způsobem došlo k porušení bodu X.4.4, které bychom sice mohli jako Strana prodávající využít k ukončení smluvního vztahu dle bodu XII.2.2 (1) (b), ale naším prvotním záměrem není ukončení smluvního vztahu, ale pokud to bude možné, tak jeho pokračování ve formě, která zajistí ochranu nemovitosti před možným budoucím nezodpovědným jednáním našeho zetě (které bohužel nelze vyloučit).
Nechci toto řešení podsouvat, ale domníváme se, že jedinou právně relevantní možností je úprava smluvních stran formou dodatku smlouvy, konkrétně odstoupení zetě ze Strany kupující, kterou by nadále představovala pouze naše dcera. Předpokládá to samozřejmě značnou dávku sebezapření ze strany našeho zetě, ale se současným (již platným) zrušením SJM by to maximálně ochránilo rodinu, což je naším primárním cílem.
Prosím o Váš právní názor na tuto variantu. Případně můžeme poskytnout znění dodatku, který jsme již předběžně v tomto duchu připravili.
V souvislosti s možností uzavření dodatku ke kupní smlouvě vzniká otázka, zda (a jak) je následně nutno řešit výhradu vlastnického práva v Katastru nemovitostí.
Děkuji.
Dne 16.1.2026 jsem převzala Usnesení Exekutorského úřadu č.j. 106 EX 2283/13-60 a Usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 10995/2016- B-11, (dále jen „Usnesení“ )
Soudním exekutorem jsem jako oprávněná byla vyzvána, zda-li souhlasím se zastavením exekuce proti povinnému Xxxxxxx Yyyyyyyyyyyy, Novákova 6, CCC CC Aaaaaaa (pohledávka 41 543 Kč) - (dále jen „povinná“). Se zastavením exekuce proti povinné Xxxxx Aaaaaaaaa nesouhlasím dle bodu VII Usnesení KS v Plzni.
Důvody jsou následující:
S povinnou jsem dne 30.11.2011 uzavřela nájemní smlouvu bytu 2+1 v Kralovicích, Na Výsluní 683. Smlouva byla ukončena 23.6.2012 vzhledem k neplacení nájmu a poškození bytu (byl sepsán protokol o škodách, pořízena fotodokumentace a byl vyčíslen nedoplatek na energiích a spotřebě vody). Povinná na výzvy k úhradě dluhu (nájemné, energie, voda, opravy, atd.) nereagovala, často se stěhovala a proto jsem dne 23.7.2012 uzavřela Smlouvu o poskytování právních služeb s Mgr. Tomášem Šmucrem. Mgr. Šmucr byl u soudu úspěšný a Okresní soud Plzeň-jih rozhodl o zaplacení částky 41.543 Kč s příslušenstvím dne 29.1.2013 - č.j. 8 C 300/2012-52.
Následně Exekutorský úřad Plzeň - město, Radyňská 9, 326 00 Plzeň, soudní exekutor JUDr. Jitka Wolfová vydal dne 14. 11. 2013 Exekuční příkazy č.j. 106 EX 2283/13-11 a č.j. 106 EX 2283/13-12 s tím, že se přikazuje provedení exekuce a to přikázáním pohledávky z účtu povinné a zároveň provedení exekuce a to srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinné a to v celkové výši 107 800,65 Kč (jistina = 41 543 Kč, úroky a ostatní 66 257,65 Kč).
Exekutorský úřad Plzeň - město, Radyňská 9, 326 00 Plzeň, soudní exekutor JUDr. Jitka Wolfová mě písemně vyzval k tomu, abych se připojila k exekuci a uplatnila výše uvedený nárok ve výši 107 800, 65 Kč u soudu. V každém případě jsem chtěla škodu uplatnit u soudu, to jsem prezentovala při jednání na Exekutorském úřadu Plzeň - město JUDr. Wolfové. Bohužel, písemné vyzvání bylo nešťastnou shodou okolností doručeno doslova na poslední chvíli. Výzva byla v pátek uložena na poště, která byla při návratu ze zaměstnání již uzavřena, v pondělí jsem si výzvu vyzvedla a zjistila, že pondělí byl poslední den, kdy bylo možné výše uvedený nárok přihlásit u soudu. Nikdy jsem nepochopila, proč mi tak důležitý dokument Exekutorský úřad Plzeň - město JUDr. Wolfové poslal v podstatě pozdě.
Povinná mi způsobila nejen majetkové škody, které bylo možné vyčíslit, ale i způsobila mi řadu problémů sousedských problémů. I proto nemohu souhlasit se zastavením exekuce proti povinné.
Předpokládám, že soud povinnou jednoduše osvobodí.
Dotazy:
1) Je výše popsaný nárok již promlčen?
2) Mohu u soudu znovu uplatnit nárok na náhradu škody vzniklé v r. 2012?
3) Nebo mohu použít již vydané rozhodnutí Okresního soudu a Exekuční příkazy u jiného exekutora a vymáhat náhradu škody?
4) V rozhodnutí Okresního soudu a Exekučních příkazech bylo vypočteno příslušenství (úroky) - na jaké úroky mám nárok za období 2013 - 2026?
5) Jaký postup doporučujete zvolit?
Originály dokumentů a kompletní dokumentaci, výpočet škody mám k dispozici. S úctou.
Jsem nájemcem bytu a nájemné jsem vždy řádně platil. V době exekuce na majitele bytu jsem na základě pokynu deponoval nájemné. Později mi bylo doručeno od manželky majitele bytu usnesení soudu, že exekuce byla na návrh manželky majitele pozastavena, a proto jsem znovu začal platit nájemné na účet uvedený v nájemní smlouvě. Nyní, po téměř dvou letech, mě exekutor vyzývá k zaslání deponovaného nájemného za toto období a hrozí žalobou, přestože mám platby prokazatelně uhrazené na učet uvedený v nájemní smlouvě. Prosím o informaci, zda má exekutor na takový nárok právo a jak se mohu bránit, aby po mně nebyla požadována platba, kterou jsem uhradil na učet v nájemní smlouvě.
Děkuji za odpověď. S pozdravem.
Žiji přes v zahraničí 2003-2025. 2024 při návštěvě v ČR jsem si v bance zřídil účet. Po asi 3 týdnech mi byl zablokován z důvodů exekuce od zdravotní pojišťovny, za necelé 2 roky 2015, 2016. Po dlouhých komunikacích jsem jim postupně dodával různé dokumenty, které potvrzovaly můj pobyt v zahraničí, které po jejich zaslání stačily, ale v průběhu času chtěli další potvrzení, tak jsem s nimi postupně prokomunikoval rok. Ve finále všechny dokumenty mnou dodané akceptovali, takže od r. 2003 sociální, zdravotní pojištění i odvody daní mám v zahraničí. Od dalších let vymáhání odstoupili. Přesto ale peníze, které mi byly z účtu staženy vrátit nechtějí. Podle nich to nejde (posílám přílohu odůvodnění). Přece ale nejde platit ve dvou státech. Pro mě je to z jejich strany neoprávněné obohacení. Pro první komunikaci by to bylo asi vše. Snad bude vše srozumitelné. Děkuji za váš čas strávený mým problémem. Pěkný den.
___________
PODDOTAZ:
K vaší odpovědi. Již od začátku komunikace (nastala okamžitě, kdy jsem zjistil exekuci) jsem upozorňoval na to, že před odjezdem do ciziny, což bylo v r. 2001, jsem písemně informoval zdravotní pojišťovnu i další instituce, že odjíždím mimo ČR. V žádné z komunikací na to však vůbec nereflektovali. Navíc při naší komunikaci po mně chtěli adresu, kam mi zašlou platební výměr, což se následně stalo (říjen 2024). Takže vlastně jejich platební výměr jsem obdržel vloni (2024) a mohl na něj reagovat, což jsem dělal a upozorňoval je, že je platební výměr neoprávněný. Navíc nelze přece platit za něco, co nečerpáte – naopak si to platíte jinde. Přece musí existovat z právního hlediska nějaká možnost nápravy. Vždyť z jejich strany jde o neoprávněné obohacení penězi, které jim nepatří, což jsem jim doložil a oni to akceptovali. Navíc, když jsem začal pracovat v Itálii, nebyla ČR v EU a já jsem musel požádat o pracovní povolení, což obnášelo mnohé prověřování ze strany Itálie na ČR a také doložení mnoha dokumentů. Na konci procesu mi bylo sděleno, že vše je v pořádku a mé dokumenty (pracovní povolení, pojištění, trvalé bydliště a mnoho dalších) byly předány do ČR.
Přítel prodělal infarkt. Měl životní pojištění, od pojišťovny dostal odškodné 200.000 Kč a pojišťovna mu napsala, že celou částku dala na exekuci, kterou přítel měl, takže z odškodného nedostal ani korunu. Je to dle zákona? Děkuji.
Pozemek 7.010 m2 vlastník p. Xxxxxxxxx, kupní cena 7.000.000 Kč. V katastru nemovitostí ČR, tedy KN návrh na vklad (geometrický plán) na odkup z pozemku cca 800 m2, předpokládaná cena 900.000 Kč. Zástavní věřitel, původní majitel p. Yyyyyyyyyyy, exekuce na pozemek zrušena. Exekuce p. Xxxxxxxxxxx cca 2.500.000. Tak to chápu tak, že těch 900.000 Kč náleží zástavnímu věřiteli p. Yyyyyyyyyy a na exekucí nic? Děkuji. Libuše
Jak řešit situaci, kdy matka nezletilého založila životní pojištění, bez vědomí otce. V roce 2023 bylo dítě svěřeno do výhradním péče otce. Matka s dítětem nemá žádný kontakt, pouze hradí alimenty. Životní pojištění bylo pro neplacení vypovězeno a pohledávka následně po matce vymáhána. Nyní byla na otce dítěte (zákonného zástupce) uvalena exekuce. Matka nekomunikuje, nic neřeší. Otec do dnešního dne netušil, že nějaká pohledávka existuje. Ve smlouvě nebyl uveden, nic nepodepsal. Exekuce jde tudíž za druhým pojištěným (nezletilou dcerou) a on za ni přebírá odpovědnost. Lze se proti tomuto postupu bránit?
Mám exekuci, kde mám již jistinu uhrazenou a zbývají mi uhradit úroky. Splátky jsem hradila na základě dohody mezi mnou a oprávněným - soukromou osobou. Při uzavření dohody mi pan oprávněný slíbil, že pokud budu pravidelně splácet dohodnutou částku, odpustí mi úroky. Bohužel, nyní, když jsem se chtěla domluvit na ukončení splátek, nemůžu se s panem oprávněným nijak spojit. Na adrese, kterou uvedl na Dohodě o splátkách, se nezdržuje a telefon nebere. Má právní zástupkyni, která mu posílala dopis ohledně ukončení splátek, ale ten se jí vrátil a ani ona nemá s panem oprávněným žádné spojení. Jak můžu postupovat? Můžete mi, prosím, poradit?
Jsem od 1/2025 ve starobním důchodu. Mám exekuci, kterou již roky splácím, nejprve 1.000 Kč a od ledna 2025 mi strhávají exekuci z důchodu cca 1.500 Kč. Mám založen účet u banky, kam mi chodí důchod. Zjistila jsem, že se o můj účet zajímá exekutor a jde mi o to, že si ten důchod na účtu šetřím a proto se ptám, zda mi našetřené peníze z důchodu může exekutor sebrat? Děkuji za odpověď.
Já se chci zúčastnit dražby a vidím nabídky, ve kterých povinný dluží třeba 35.000 Kč za bytové poplatky, a nemovitost je vystavena na prodej ve dražbách. Podle nového nařízení s dluhem do 100.000 Kč bez úroků a trvalým bydlištěm na této adrese exekutor nemůže prodat nemovitost dlužníka. Moje otázka je, proč exekutoři to dělají a nabízí takové nemovitosti do dražeb? Děkuji.